American Trash 0.1

14. prosince 2014 v 23:11 | Eren |  American Trash


Pairing: Eren Jäger / Levi Ackerman (Shingeki no Kyojin)
Age: 14+
Author: Akashi-kun (Eren)
Story: Většina děje se odehrává na diskotékách, kolem 90. let (nejspíš, protože miluji 90s ^^). Eren se na jedné z nich seznámí s Levim. A co se stane dál? Čtěte! :3
Věnováno středobodu mého vesmíru, světlu mého temného života a zářné budoucnosti mého bídného žití jménem Kosťa (vše to jsou její slova, ach jsem to ale bonzák ;D) a taky Baf
A/N: Netuším, jak dlouhá povídka bude, ale název povídky je z písničky (na konci dílu je odkaz), a jelikož já na diskotéky moc nejsem, ale když už jdu, tak hlavně, aby se tam hrála i nějaká ta starší písnička či nějaká, na kterou si můžu představovat další děj, tak jsem použil tuhle. Přirostla mi k srdci hned po prvním poslechu, tak snad se Vám bude také líbit ^_^



I've got this planet in my hands
You know I'll waste it if I can


Posadím se na posteli s příšernou bolestí hlavy a rozhlédnu se kolem sebe. Zase místnost, kterou neznám. Promnu si oči, abych se ujistil, že se mi to nezdá. Znovu se rozhlédnu. Nezdá se mi to. Chytnu se za hlavu. Bolest, příšerná bolest. Zavřu oči a znovu si lehnu do postele.


"Dobré ráno." ozve se kousek ode mě. Ten hlas neznám, ale je jasně mužský. To znamená, že jsem s ním spal. Pomalu otevřu oči. Hlava už mě tak moc nebolí. Otočím se směrem po hlasu. Ve dveřích stojí menší muž. Může mu být tak kolem 25 až 30 let.


"...dobré." zabručím a sednu si. Mám na sobě akorát svoje tričko, co jsem měl minulou noc. Všechno ostatní se válí po celé ložnici. Povzdechnu si. Už jsem to udělal zase a přitom jsem si slíbil - a nejenom sobě -, že už to neudělám.


"Na, tady máš vodu." dojde ke mně ten týpek a podává mi sklenici. Kývnu na něj a pořádně se napiju. Mám sucho v krku, nemůžu skoro ani mluvit. "Eren, že?" optá se pak a sedne si na židli u počítače, se kterou se otočí ke mně. Znovu přikývnu. Většina si na druhý den moje jméno nepamatovala, ale tento byl výjimka. "Já jsem Levi. Myslím, že už se asi neuvidíme, ale kdyby náhodou, tak si mě pamatuj." usměje se lehce a já nevím, co udělat.


"Díky." vypadne ze mě tiše a lehce se začervenám. Položím skleničku na noční stolek a pohledem hledám svoje oblečení.


"Tady ho máš." hodí po mně moje kalhoty i trenky. Podívám se mu do obličeje, ale nevidím žádné emoce. Stále nezměněný výraz. Jakoby unavené černé oči, černé nebo tmavě hnědé vlasy, které lemují jinak bledý obličej.


"Díky…" zase jsem zachraptěl a otočil se, abych se mohl otočit. Proč jsem se před ním tak styděl? "Tak já… mizím… nejspíš." zachrčel jsem. Takto je to pokaždé. Vždycky nemůžu tak dva dny mluvit.


"Vyprovodím tě." navrhne a vstane ze židle. Znovu tiše přikývnu a odejdu do předsíně. Levi mě vyprovodí před jeho apartmán.


"Díky." zase. Asi neumím nic jiného. Začervenám se. Civím na zavřené dveře. Snažím se si je vrýt do paměti. Tiše odcházím a snažím se rovzpomenout si na celý včerejší večer. Levi. To jméno mi stále znělo v hlavě.


Tak nějak jsem došel domů. Matka na mě zase řvala, ale já si jí nějak nevšímal. Zaplul jsem do svého pokoje a plácl sebou na postel. Levi. Levi… stále jsem měl v mysli jeho jméno. Nedokázal jsem pořádně přemýšlet, veškeré moje myšlenky směřovaly k němu.


K těm očím bez života. Té tváři, ve které se neobjevil ani náznak úsměvu. "Co se to se mnou děje?" ptal jsem se sám sebe. Chtěl jsem ho znovu vidět. Doufal jsem, že se zase potkáme. Otočil jsem se na bok. V mysli se mi objevovaly útržky z minulé noci.

------*****------

Diskotéka. Extáze. Tanec. Neznámé tváře, které se na mě usmívají. Útržek toho, jak si na jazyk vkládám další "kouzelný prášek". Dneska minimálně sedmej. Pomalu, ale jistě, se mi mlžil pohled. A pak… tma.


Dlouho mám před očima černo a pak vidím muže, který se nade mnou sklání a pomáhá mi na nohy. Vede mě pryč z klubu. Začnu se po něm plazit. Unavené oči, přepracovaný obličej. Jdeme prázdnou ulicí. Cítím se absolutně povznešeně.


Zastavujeme se u nějakého bytu. Nejspíš ubytovna. Opírám se o zeď, zatímco si ten muž prohrabává kapsy. Zajímalo by mě, jestli hledá klíče od vchodu. Nakonec vytáhne zapalovač a krabičku cigaret. Jednu mi nabídne, ale upustím ji na zem.Vážně moc nevnímám a netuším, co mi říkal.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Středobod tvého vesmíru Středobod tvého vesmíru | 14. prosince 2014 v 23:55 | Reagovat

Další část!
A žádný už žádné bonzování. :D

2 Latonyawhobe Latonyawhobe | E-mail | 26. března 2018 v 17:45 | Reagovat

Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!

Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama