Our lips can touch 0.6

17. února 2014 v 21:52 | Izaya-kun & Nessie-chan |  Our lips can touch

Tak a další díl je na světě! :D (teda on už je delší dobu, ale Izaya se až teď dokopal k zveřejnění -.-)
Izaya-kun ~ modrá
Nessie-chan~ oranžová
Pairing: Ichigo/Grimmjow (Bleach)
Age: není to jedno?? :D
Story line: A jak dopadlo ono pití a následná cesta domů? :D

Ráno jsem se vzbudil sotva na pěticentimetrovém kousku postele. Otráveně jsem vstal a odestřel závěsy. Hned mě oslepl čerstvě napadený sníh osvětlený ranním sluncem.
"Pff~ Zase bude kosa." zabručel jsem a oblékl si tepláky a triko. Přece nebudu chodit po baráku jen v trenkách. Sešel jsem schody dolů a vešel do kuchyně.
"Ohayo~." pozdravil jsem se zívnutím a sedl si naproti otce.
"NO dobré. V kolik jsi tež přišel?" zeptal se aniž by odtrhnul oči od novin.
"Já nevím." zašeptal jsem a protáhl si záda.
"Blbé zvířata." bručel jsem si pro sebe zatímco jsem si prokřupoval páteř. Vzal jsem si konvici s kávou a nalil si plný hrnek. Máma přede mě postavila míchaná vajíčka a opečenou slaninu.
"Děkuju." usmál jsem se na ni a vlepil ji pusu na tvář.
"Není za co. A chlapče, to je cucflek co máš na krku?" zeptala se máma s úsměvem. Zrudl jsem jak rajče a hned si ho překryl rukou.
"Heh, kdepak mami. To se ti zdá. Najím se nahoře." zabručel jsem. Vzal jsem si kafe do jedné ruky jídlo do druhé a rychle se vydal k sobě do pokoje.
"Chci tu holku poznat." houkla za mnou máma.
"Žádná není!" opětoval jsem a zabouchl za sebou dveře. Položil jsem si jídlo na stůl a sedl si na židli.
"Blbej Ichigo." zabručel jsem a přešel k zrcadlu. Podíval jsem se na svůj krk a viděl tam fialovej flíček. Mít na něj číslo tak mu tak vynadám. Oblékl jsem si rolák abych ten krk nějak zakryl.

Po dočtení kapitoly jsem si řekl, že bych mohl zajít za Grimmem. Oblékl jsem si tedy rifle, košili a přes ni hodil vestu, na kterou jsem pak dal bundu, na hlavu si nacpal čepku a kolem krku šálu. Po zkontrolování teploměru jsem usoudil, že to bude nejlepší nápad.
Vyšel jsem z domu do té neskutečné kosy a párkrát si poskočil, abych prokrvil končetiny. Naštěstí Grimm bydlel hned vedle, takže jsem to neměl daleko.
Zazvonil jsem na zvonek se jménem Jaggerjack a čekal, až se dveře otevřou. Otevřela je Grimmova mamka.
"Ahoj. Ichigo, viď?" usmála se na mě.
"Ano, je doma Grimm?" oplatil jsem jí úsměv.
"Jistě, je ve svém pokoji. Po schodech nahoru, dveře na konci chodby." pustila mě dál a já vešel.
"Máte to tu zatím velmi pěkně zařízené." řekl jsem.
"Vždyť jsme se před dvěma dny nastěhovali. Všude je tu ještě nepořádek." zasmála se.
"I tak." pokrčil jsem rameny. "Tak děkuji, na shledanou." řekl jsem pak a vyšel nahoru po schodech. Zaklepal jsem na dveře Grimmova pokoje a čekal, až se ozve.

"Nechci s váma o tom cucfleku mluvit!" houkl jsem když jsem uslyšel zaklepání.
"Ani semnou ne?" ozval si Ichigo a já málem spadl z postele. Načež se Claude hned rozštěkal.
"Drž hubu Claude." zavrčel jsem na něj a on stichl. Otevřel jsem dveře a tam stál navlečený zrzek. Pobídl jsem ho aby šel dál.
"Už jsem si myslel, že tu máš někoho jiného." usmál se s pohledem na psovi.
"Jo promiň. Neodložíš si?" zeptal jsem se a šel ke stolu abych tam trošku poklidil a vypl si načtený seriál. Uklízel si na stole, když ucítil ruce na svých bocích.
"Máš moc pěknou ozdobu." zašeptal mi do ucha, které následně zkousl mezi zoubky.
"Ichi.." zašeptal jsem a otočil se v jeho náručí. Přitiskl se na mé rty a jazykem se tlačil dovnitř úst. Rukama jsem o objal kolem krku a víc se k němu přitiskl. Hrál si smým jazykem zatímco mi rukama zmáčkl zadek. Za námi se ozvalo mňoukání. Otočil jsem se.
"Eriku.." zabručel jsem a vzal kocoura do ruky. Ichi k němu natáhl ruku a pohladil ho po hlavě.
"Kolik ty těch zvířat máš?" zeptal se a líbl mi malou pusu na rty.
"Tři. Tohle je Erik. Ten pes tam je Claude a mezi polštáři leží další kocour a ten se jmenuje Ciel."usmál jsem se na něj a pustil kocoura na zem.

"Taky jsem měl kdysi psa." usmál jsem se a sprostě si sedl na jeho postel.
"Měl?" zeptal se Grimm.
"Jo, táta ho pak musel nechat utratit. Byl starý a nemocný." povzdechl jsem si.
"Tak když budeš chtít psa, tak ti půjčím Clauda." usmál se na mě Grimm a sedl si vedle mě. Rukou jsem ho objal kolem pasu a hlavu si položil na jeho rameno. Pak jsem si všiml, že má rolák a začal se smát.
"Baka. To mám kvůli tobě." zašeptal, ale dal mi pusu na líčko.
"Vždyť já vím." vyplázl jsem na něj jazyk. "Chceš další?" zašeptal jsem a začal odhrnovat rolák dolů.
"Tady ne, může kdykoliv někdo přijít." skoro zavzdychal Grimm, když jsem ho líbal na krku.
"Fajn. Pojďme někam." zašeptal jsem mu do ucha a odtáhl se.
Sotva jsem to udělal a stoupl si z postele, abych si pohladil Erika, který se rozvaloval na stole, zaklepal někdo na dveře. Grimmjow je šel otevřít a chvíli se bavil s mámou. Pak si od ní vzal tác se dvěma čaji a talířkem sušenek.
"Díky, mami." usmál se na ni a zavřel dveře.
"Jídlo." zachraptěl jsem ze srandy a nespouštěl oči z tácu. "Moje jediná láska." zašeptal jsem a natahoval ruku.
"Nic nebude! Teď tady jsem já." plácl mě přes ruku a položil tác na stůl vedle Erika.
"Budu mít v jídle chlupy." zesmutnil jsem.
"Ale no tak, brouku." zašeptal Grimm a políbil mě.
"Tak jo, už nemám hlad." zamumlal jsem do polibku a přidal jazyk.


"Najednou." uchechtl jsem se a povalil ho na postel. Claude jen párkrát zaštěkal a seskočil na zem.
"Asi ho pěkně lekáme ne?" zašeptal Ichigo když jsme rozpojili rty.
"Už je docela zvyklej. Co chvíli padám na postel a je mi jedno jestli tam je nebo ne." řekl jsem s úsměvem a políbil ho na nos.
"Padáš sám nebo s někým?" zeptal se mě Ichigo. Pousmál jsem se a prsty mu vjel do vlasů.
"Už hodně dlouho sám." zašeptal jsem a rty se natiskl na jeho krk. Nasál jsem jeho kůžučki na krku mezi rty a lehce ji zkousl.
"Oi." houkl mi do ucha.
"Pomsta je sladká." usmál jsem se a převalil se na záda vedle něj. Dal jsem si ruce za hlavu a sledoval strop. Ichigo se přehoupl na mě a sedl si obkročmo na můj klín. Ucítil jsem jeho šmátravé ruce jak vjíždí pod mé tričko a lehoučce přejíždějí po mé kůži.
"Nechtěli jsme jít pryč?" zašeptal jsem a sedl si. Rukama jsem vjel pod jeho tričko a začal ho hladit po zádech. Rukama mě objal kolem krku a jednou rukou mi vjel do vlasů. Zatáhl je, zaklonil mou hlavu a lehce mě kousl do brady.
"Tak kam chceš jít?" zeptal se mě zrzek.
"Já to tady neznám, brouku." broukl jsem a kousl ho do rtu. Ruce mi položil na hrudník a odtáhl se ode mě.
"Znám jednu kavárnu, kde mám už svý soukromý místečko. Pěkně v zadu nerušené místo." zazubil se na mě.
"Jakou?" zeptal jsem se a lehl si.
"Merlinova vousatá brada." řekl vážně. Podíval jsem se mu do očí a rozesmál se na celé kolo.
"Tak fajn jdem tam." řekl jsem se smíchem.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama