Kiss in the moonlight. #1

20. ledna 2014 v 22:56 | Izaya-kun |  Kiss in the moolight.

Pairing: Uchiha Sasuke/Uzumaki Naruto (Naruto)
Age: 15+ (nejspíš :D)
Story line: Naruto je bezhlavě zamilvaný do Sasukeho, který je ale arogantní a sebestředný. Jak to asi dopadne?
Věnováno Nessie-chan - mému Sasuke-niisan :D


Byl to den jako každý jiný, tedy až na to, že to ráno pršelo, což se Narutovi nelíbilo. Když pršelo, padala na něj deprese. Udělal si kafe, sedl si do obýváku a zapnul si televizi. Neobtěžoval se oblékat, stejně za ním nikdo nechodí.

Tedy pokud nepočítal Sakuru nebo Hinatu, které za Narutem chodily jenom proto, že byl v Listové nejznámější, díky svým vtípkům, ze kterých se dodnes nepoučil. Jediný, kdo ho kdy mohl usměrnit, byl Sasuke.

Ale ze Sasukeho se stal ještě víc arogantní a sebestředný člověk, než předtím. A to Narutovi velmi vadilo. Vždycky to byli kamarádi, i když se Sasuke choval tak, jak se choval. A Naruto ho miloval.

Nikdy mu to ale nepřiznal. Spíš to byla taková platonická láska. Naruto o něm sníval, měl jeho tvář věčně v mysli, neustále se při vzpomínce na něj usmíval. Bohužel tato láska byla jednostraná.

Naruto usrkával kávu a sledoval v televizi dnešní předpověď počasí. Vypadalo to, že bude většinu dne pršet a přestane až na večer. Povzdychl si. Opravdu neměl toto počasí rád, vždy ho rozesmutnilo. Položil kávu na stůl a zašel si do kuchyně pro koláč, který mu den předtím donesla Sakura. Její pečení ho nikdy neoslovilo, ale už neměl doma žádné jídlo, tak se musel obětovat.

Po snídani a vypití již studené kávy se šel převléct ze spacího oblečení a opět zakotvil u televize. Nic se mu nechtělo a tak projížděl bez cíle kanály, na kterých stejně nic nešlo. Nakonec to vzdal a vytáhl si z knihovny knížku, kterou chtěl už delší dobu přečíst.

Tak moc se začetl do knížky, že si nevšiml, že přestalo pršet a zpoza mraků vykouklo sluníčko. Usmál se a znovu se začetl.
Když dočetl knížku, vydal se na nákup surovin, aby měl další dva dny co jíst. Ještě se zastavil na ramen k Ichirakovi a poté se dopotácel domů. Před dveřmi ho čekalo nemilé překvapení.

Stálo tam samo ztělesnění arogance, sebestřednosti a narcismu. Jeho jméno bylo Sasuke. Naruto si povzdechl a došel až k němu. Sasuke stál ležérně opřený o stěnu vedle dveří, ignorantsky se rozhlížel okolo a dělal, že si Naruta nevšiml.

"Co tu děláš, pane namyšlený?" zeptal se Naruto a odemkl vchodové dveře.

"Něco s Tebou potřebuju vyřešit." pokrčil ležérně rameny.

"Hm, fajn. Pojď dál." odpověděl Naruto a pustil ho dovnitř.

Sasuke vešel, rozhlédnul se po domě a okem znalce hodnotil výzdobu. "Máš to tu pěkně zařízené." podotknul pak a suverénně si sedl na gauč.

"Díky. Dáš si něco?" začervenal se Naruto. Zase na povrch vyplavaly jeho city.

"Jen vodu, díky." odpověděl Sasuke a naklonil se dopředu. Opřel si dlaně o kolena a snažil se zaostřit na fotku, která stála na poličce. Byl na ní Sasuke, Naruto, Sakura a Kakashi. Jak to bylo dávno? zapřemýšlel Sasuke a přešel k poličce.

"Na, tady máš vodu." podal Sasukemu sklenici a pousmál se. "Jo, ty léta bych chtěl zpátky." usměje se.

"Díky." řekne s úsměvem Sasuke. S úsměvem? Vždyť Sasuke se většinu času neusmívá. Naruto se zamyslel a podrbal se ve svých blonďatých vlasech. "Už je to sedm let, co?" poznamenal Sasuke a sedl si zpátky na gauč.

"Jo, sedm." povzdechne si Naruto. "Tak co jsi potřeboval řešit?" otáže se poté Sasukeho a sedne si naproti něj do křesla.

"No, něco jsem zjistil…" začal Sasuke, ale hned se zarazil a snažil se přijít na správná slova. "No, myslím… teda jako… jsem zmatený…"

"Nechápu Tě." pokrčil rameny Naruto.

"Asi jsem se zamiloval." vyklopil rychle Sasuke a začervenal se. Sasuke se umí i červenat? Naruto se ušklíbl. "Ehm… nechci se o tom bavit, ale… no musím…" koktal Sasuke a Naruto se mu vysmíval.

"Jsi ubohej." odpověděl se smíchem. Miloval ho, to ano, ale někoho, kdo se choval arogantně a sebestředně nepotřeboval vidět každý den.

"Miluju Tebe, Naruto." vydechl Sasuke. Naruto se zakuckal, když se chtěl napít vody a přemýšlel, jestli dobře slyšel, a podíval se na Sasukeho.

"C-cože?" podařilo se mu ze sebe vypravit, jakmile se uklidnil. Srdce mu bušilo ostošest a určitě se musel červenat. Polévalo ho horko a zima zároveň. Nevěděl, jak se zachovat. Byl zmatený.

"Ano, Naruto. Chápu, že mi asi nevěříš a přiznávám, že jsem sebestředný, narcis a arogantní hajzl, ale tohle myslím vážně."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Sayuri Sayuri | E-mail | Web | 22. ledna 2014 v 19:48 | Reagovat

Hoo já popravdě nikdy nečetla NaruSasu :3 ale tahle povídka je skvělá ! A Naruto mívá sny o Sasu ? :3 :D... si  domyslímm a ano i Naru čte :D a jej to bylo kawai jaks e začervenal :3 kawaii pěkné ! *_*

2 Augustynka Augustynka | E-mail | 3. prosince 2015 v 20:15 | Reagovat

Detail č.1:Tohle by Sasanka neřekl.
Detail č.2:Ano, Sasanka se umí smát i červenat.
Detail č.3:ZBOŽŇUJU TUHLE POVÍDKU!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama