His butler, lover.

3. prosince 2013 v 22:11 | Izaya-kun |  One-shots


Konečně tu mám onu povídku na přání! Pro Nessie-chan :3 snad se ti bude líbit! :D

Pairing:
Sebastian/Ciel (Kuroshitsuji)
Age: cca 13+ začátek, poté 15+ až 18+ ( :DD )
Story line: Ciel je typický ufňukánek z bohaté rodiny. Bohužel se ale zamiloval do svého vlastního sluhy. Jak to dopadne? Čtěte! :3


Ráno jsem se probudil docela brzo. Byl den jako každý jiný, ale přitom mi něco nehrálo. V domě bylo neobvyklé ticho. Nějak jsem netušil, o co se jedná.
Oblékl jsem si věci, co mi nachystal Sebastian a sešel dolů ke snídani. Nikde nikdo nebyl, ale snídaně na stole byla. Z konvice na čaj se ještě kouřilo, ale z hrnečku už ne.
"Sebastiane!" zakřičel jsem, protože jsem mu chtěl něco říct. Sebastian se ale neozýval.
"Ale no tak, nekřič tady, spratku. Dospávám noční." ozvalo se z rohu místosti a já jsem se otočil. Byl to Grell a ležel pod oknem.
"Já si tady budu křičet jak chci. Je to moje sídlo, moje panství. Ty tady nemáš co dělat!" obořil jsem se na něj. "Co tady vůbec děláš?" zeptal jsem se.
"Tak ty nevíš?" zahihňal se Grell. Zavrtěl jsem hlavou. "No, poslal jsi Sebbas-chana sledovat Vicomta. A já šel s ním. Přece si nenechám Sebbas-chana ujít." odpověděl mi Grell.
"Aha, fajn. Ale co děláš tady?" rozmáchl jsem rukama.
"Dospávám noční." pokrčil Grell rameny, otočil se ke zdi a za chvíli opět chrápal.

Posnídal jsem o samotě a pak se šel projít po sídle. Doufal jsem, že někoho najdu. Na zahradě ani v altáně nikdo nebyl. Bard si v kuchyni prozpěvoval a připaloval jídlo, Finny běhal s Plutem po zahradě a Meiryn ničila nádobí v knihovně. Stále jsem ale nemohl najít Sebastiana.
A to jsem mu nutně potřeboval něco říct. Bylo to důležité - tedy alespoň pro mě.

***

Sebastiana jsem nakonec našel po pár hodinách vyspávat v herně. Byl tak roztomilý. Chtěl jsem ho mít hned na kulečníkovém stole, ale věděl jsem, že on by se nenechal. Ani jsem ho nechtěl budit a tak jsem si sedl do křesla a potichu ho sledoval.
Když se Sebastian vzbudil, usmál jsem se na něj a čekal na jeho vysvětlení.
"Ehm, omlouvám se, mladý pane. Já jenom… věděl jste, že Grell je ve skutečnosti kluk?" snažil se nějak ulehčit situaci.
"Věděl, Sebby, věděl. Ale neboj, já se na tebe nezlobím. To já jsem tě poslal v noci pryč, takže vím, že musíš být unavený. Nechám tě spát, pokud mi slíbíš, že za mnou večer přijdeš do mých komnat." odpověděl jsem mu a mrkl na něj.
"Ano, mladý pane." odpověděl Sebastian a prohrábl si rukou vlasy černé jako uhel.

***

Odpoledne - jen tak zničehonic - dojela Elisabeth, což znamenalo, že jsem se jí musel věnovat sám. A jelikož Sebastiana jsem nechal spát, musel jsem najít náhradu za něj. A tím pádem jsem zapřáhl do chodu Grella.
"Grelle?!" zavolal jsem na něj, když jsme seděli s Lizzy v altánku na zahradě.
"Ano, mladý pane?" přišel Grell v obleku od Sebastiana a s vlasy svázanýma do ohonu, který se mu při chůzi pohupoval. Lizzy na něm mohla oči nechat.
"Dones nám čaj a moučník - pokud ho Bard nespálil. A taky dones slunečník slečny Lizzy. Po svačině se půjdeme projít po zahradě." přikázal jsem mu a mávnutím ruky ho propustil.
"Cieli, opravdu se musíme procházet? Dnes nemám vůbec náladu." zamrmlala Lizzy.
"Já vím, Lizzy, ale chci s tebou mít trochu soukromí. Jsi přece moje snoubenka." mrkl jsem na ni. Věděl jsem, že jí to položí na kolena.
Lizzy zalapala po dechu a usmála se. Oplatil jsem jí úsměv a chytl jí za ruku.

***

Když po náročném dnu Elisabeth konečně odjela, mohl jsem si dělat, co jsem chtěl. Nechal jsem Grella pozuklízet nádobí z altánku a odešel si zahrát kulečník. Sebby už tam nebyl, nejspíš se přesunul někam jinam. Nějak jsem to neřešil. Přece jenom jsem mu dovolil dospat to, co nestihl v noci, pokud za mnou přijde do mého pokoje.
Grell se ochomýtal kolem mě, zatímco jsem hrál. Nějak si navykl na práci sluhy a docela by mu to i slušelo. Nechal jsem ho vytřít prach na poličkách, přeskládat knihy, vyklepat mi deky a polštáře, a nakonec mi namasíroval nohy.
Po večeři, kterou Bard lehce připálil a Meyrin rozbila tři talíře, než ji donesla, jsem se rozhodl jít se okoupat. Sebastian se objevil po mém boku na patře. Připravil mi koupel a pak odešel.
Já se naložil do horké vody a přemýšlel o věcech se zavřenýma očima. Nějak jsem nevnímal okolí a nevšiml si, že Sebastian přišel zpátky.
"Mladý pane?" vytrhl mě z přemýšlení jeho hlas.
"Ano, Sebby?" otevřel jsem oči a podíval jsem se na něj. Hned jsem ale musel odtrhnout oči, protože se mi udělal menší problém. To bylo tím, že to černé sako obepínalo jeho vypracovaná a svalnatá ramena a černé kalhoty zase jeho vypracovaná stehna a lýtka. Vše se to pod tím černým oblekem tak rýsovalo, že jsem musel těžce polknout.
"Jenom jsem vás chtěl upozornit na to, že vám stydne voda a pokud v ní budete ležet ještě chvíli, tak se nachladíte." usmál se na mě Sebby a mě poskočilo srdce. Ten jeho úsměv byl tak nádherný.
"Jistě, ovšem." odpověděl jsem. "Nachystej mi prosím ručník a košili na spaní." dodal jsem ještě a otočil se zády k němu.
"Ano, mladý pane." odpověděl Sebastian a odešel. Za chvíli byl zpátky i s oblečením a ručníkem. Osušil mě a oblékl a nakonec mě doprovodil do mé komnaty.

***

V pokoji byla tma a tak Sebby zapálil pár svíček v obrovském svícnu. Pokoj se rozsvítil teplem světla a já se hned cítil líp.
Vlezl jsem do postele a nechal Sebbyho, aby mě přikryl. Zachumlal jsem se ještě víc do tepla deky a čekal, až mi Sebastian sundal pásku, co nosím přes pravé oko.
"Sedni si vedle mě, prosím." požádal jsem Sebbyho. Vytáhl jsem ruku zpod deky a natáhl ji k Sebastianovi.
"Ano, pane." odpověděl Sebby a sedl si na kraj postele.
"Díky." usmál jsem se na něj a čekal, až mě chytne za ruku. Přemýšlel jsem, jak mu říct, že k němu něco cítím a nejspíš jsem se tvářil až moc zaujatě. Sebby se ke mně naklonil a.
"Mladý pane? Mohu?" otázal se a já měl v ten moment srdce až v krku.
"Jistě." odpověděl jsem. A pak jsem jen čekal, co udělá.
Sebby se naklonil ještě blíž a políbil mě. Na nic jsem nečekal a přidal se.

***

Po pár dlouhých minutách - aspoň pro mě - se na mě Sebby překulil a skousl mi spodní ret. Cítil jsem, jak mi z něj lehce teče krev a nechal Sebbyho, aby ji slíznul. Bylo to tak přijemné, že jsem poprosil ještě o jedno kousnutí. Sebbyho oči začaly démonsky zářit a zuby se mu lehce protáhly. Nakonec se nahnul k stolku u postele a sfouknul svíčky ve stojanu.
"Sebby?" zašeptal jsem.
"Ano, pane?" odpověděl mi Sebby.
"Myslím, že jsem se do tebe zamiloval." řekl jsem opět šeptem a přitáhl si ho k dalšímu polibku.
"Já do Vás taky." odpověděl Sebby a oči mu opět zazářily. Poté se vše spustilo velmi rychle a drsně.
Sebastian ze mě začal stahovat košili, která byla stejně jeho a já mu rukama šmátral po celém těle.
Opravdu to mezi námi jiskřilo. Nedokázali jsme přestat. A ani jsme přestat nechtěli.
Sebastian byl něžný i krutý zároveň. Na hlavě mu vyrostly růžky, oči mu démonsky zářily a zuby měl ostré a prodloužené. Věděl jsem, že ho chci. Nedokázal jsem se už déle držet zpátky.
"Chci tě, Sebastiane." zašeptal jsem a čekal, co udělá.
"I já Vás." odpověděl mi a svékl si sako a košili. Sledoval jsem jeho vypracované tělo, chtěl jsem se dotknout jeho alabastrové kůže. Přejel jsem prstem okolo pupíku a Sebbymu naskočila husí kůže. Jeho kůže byla dokonalá.
"Snad se nebudete zlobit, mladý pane." zašeptal Sebby a sundal si kalhoty. Moc jsem toho ve tmě neviděl, ale hlavní bylo, že jsem viděl jeho oči.
"Na tebe a zlobit se?" zasmál jsem se. "Nikdy." dodal jsem pak a čekal, co udělá..
"Dobrá tedy, můj pane. A pamatujte, miluji Vás." odpověděl Sebby a stáhl mi moje spodní prádlo. Přehodil přes nás peřinu, abychom náhodou nenachladli - jak s oblibou Sebastian říká, když mě přikrývá - a ještě chvíli se mi dobýval do rozkroku.
Trochu jsem se bál, ale také jsem to chtěl. Nemohl jsem najednou odmítnout. A moje chlouba si o to také říkala.
"Můžeš, Sebastiane." zašeptal jsem mu a oddělil od sebe nohy.
"Děkuji Vám, pane." odpověděl mi také šeptem a vměstal se mezi ně. "Doufám, že toho nebudete litovat." řekl ještě a pak do mě vniknul.
Lehce jsem vykřiknul, ale Sebby byl pohotový a zakryl mi ústa rukou. Řekněme, že čistě pro případ.
"Nikdy toho nebudu litovat. Miluji tě, Sebastiane. Opravdu tě miluji!" zamumlal jsem mu do dlaně a obmotal mu nohy kolem pasu. Rukama jsem ho chytl za jeho vypracované paže a podléhal přírazům jeho pánve.
"Řekni moje jméno, Sebastiane. Od teď nejsem jenom tvůj pán, od teď jsem tvůj milenec." naléhal jsem na něj mezi vzdechy.
"Cieli, Cieli." vzdychal Sebby a přirážel přesně na místo, kde mi to dělalo nejvíc dobře.
Vzdychal jsem jako malá děvka, jako někdo, kdo sex opravdu potřebuje denně - a myslím, že od teď ho denně potřebovat budu -, a cítil, jak ze mě teče pot.
"Sebby!" vzdychal jsem stále víc a Sebastianovy vzdechy se s mými mísily.
"Cieli!" zavzdychal Sebby, než se do mě udělal.
Ještě chvíli jsme leželi a vydýchávali náš první sex. Poté se Sebby posadil na kraj postele a natáhl se pro svou košili, kterou mi utřel pot z těla.
"Děkuji, Sebastiane." zamumlal jsem znaveně.
"Nemáte mi za co děkovat, pane." odpověděl mi.
"Cieli…" zašeptal jsem a zavřel oči. "Zůstaň tu se mnou." dodal jsem ještě a čekal, jak jeho tělo opět dopadne na postel.
"Ovšem, Cieli." zašeptal Sebby a políbil mě.
"Dobrou noc." zamumlal jsem a pomalu usínal.

"I Vám dobrou noc, pane. Tedy… i Tobě dobrou noc, Cieli."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nessie-chan Nessie-chan | E-mail | 4. prosince 2013 v 15:32 | Reagovat

Kyááááááá~
Boží, boží, boží. Já se zamilovala^^
Takhle mělo probíhat Kuroshitsuji!! :3 KDo říkal že nerad píše 18+??? A tobě to jde skvěle :3
*roztíkám se blahem*
Jjá chcu pokrááááčko toho :D :D :D :D :...
Kyáááááááááááá~

2 Naru Naru | 14. prosince 2013 v 13:02 | Reagovat

Senza,senza,senza,absolutně boží povídka :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama