♥♥ I Still love you... ♥♥

16. října 2013 v 22:00 | Nessie-chan |  One-shots

Pairing: Aomine Daiki x Kise Ryota (Jak jinak :P)
Age: Abych řekla pravdu nejspíš 18+
Story line: Kise chce porazit svého bývalého, kterým je Aomine. Jak to dopadne? Usmíří se? Čtěte a dozvite se to :)
Author: Nessie-chan
Beta-reader: Izaya-kun

"Koho naši hosté nasadí jako hrdinu. Co myslíš, Toshiaki?" řekl do mikrofónu moderátor basketbalového zápasu.

"To nevím, ale jsem velice napnutý." odpověděl s úsměvem druhý.

"Ryoto! Je to na tobě chlapče." řekl trenér a pohlédl na blonďáka. "Ano, trenére." řekl a vstal. Schoval si triko do kalhot a vyšel na hřiště. Dívčí polovina diváku začala jásat a skandovat jeho jméno. Usmál se a zamával jim, čímž způsobil ještě větší hluk.

Stoupl si před svého soupeře a chladně mu pohlédl do očí.

"Kise." pousmál se modrovlasý hráč.

"Aomine." odsekl a zaujal pozici.

Rozhodčí vyhodil míč do vzduchu a začala hra kdo z koho.

*Musím mu ukázat, že už nejsem ten malý fracek. Musím mu dát lekci!* křičel na sebe v duchu a vyrazil mu míč z ruky. Rozběhl se k protivníkovu koši když ho Aomine předběhl a zatarasil mu cestu.

"O co se to snažiš, blonďáčku?" zeptal se uštěpačně.

"Zlomit ti srdce tak jak jsi to udělal ty." řekl chladně a Aomine se zarazil.

*To je moje šance!* usmál se Kise a proběhl s míčem kolem něj. Nedíval se za sebe. Chtěl jen dát poslední koš a vyhrát. Odrazil se od země co nejsilněji to šlo a mířil ke koši.

*Ještě kousek a mám to v kapse* řekl vítězoslavně v duchu a natáhl paže s míčem, když do něj někdo vrazil, vypíchl mu míčem a srazil ho na zem. Když dopadl na zem zazněla siréna ve stejnou dobu jako mu křuplo v koleně. Chytl se za něj a kousl se do rtu.

"Já to nezvládl." šeptl si se slzami v očích. Rozhlédl se kolem sebe a viděl soupeřův tým se radovat. Až na něj. Stál kousek od něj a zaraženě se na něj díval. Kise se pokusil vstát ale hned spadl.

"Kurva!" křikl a pěstí praštil do parket. Objevila se předním natažená dlaň. Byla jeho. Odvrátil se od něj a chytl se za koleno. "Kasamatsu. Můžeš mi pomoct?" zavolal na svého spoluhráče, přičemž jeho úplně ignoroval. Černovlásek přiběhl a natáhl mu dlaň. Chytil ji a snažil se postavit. Bezúspěšně. Kasamatsu si odfrkl a chytl ho pod paží a podepíral ho při vstávání.

"Pomůžeš mi domů, prosím?" zeptal se blonďák tak hlasitě aby ho Aomine slyšel.

"Jasně." odpověděl jeho kamarád.

"Arigatou, Kasamatsucchi." usmál se na něj.

"Vždyť mi to nějak splatíš." řekl a počechral ho po vlasech zatímco ho odváděl do šaten.

**

"Asi jsi chtěl hodně vyhrát, viď?" zeptal se Kiseho Kasamatsu a postavil před něj hrnek kouřícího se čaje.

"Ani nevíš jak moc." šeptl a otřel si další neposlušné slzy do ubrousku.

"Dokážu si to představit, Kise-kun. Budu muset jít. Jestli budeš něco potřebovat stačí zavolat jasné?" zeptal se kamarád a Kiseho doprovázel ke dveřím pomocí hole.

"Jasně." zasmál se a otevřel dveře. Rozloučil se sním a vydal se zpět do obývaku. Ještě než si sedl se ozval zvonek. "Co je? Kasamatsu to sis něco zapomněl?" smál se když otvíral dveře. Hned se ale zarazil. "Aomine." šeptl když pohlédl na dotyčného.

"Ahoj. Můžu s tebou mluvit?" zeptal se ho tiše modrovlásek a oči klopil k zemi.

"Chceš se mi vysmát? Ne děkuju. Čau." řekl rázně a zabouchl dveře, o které se opřel. Ozvalo se zaklepání. "Jdi pryč." řekl. A snažil se udržet slzy.

"Prosím, Kise-chan." zašeptal druhý muž, který stál venku.

"Jdi pryč, Aomine." vzlykl Kise a schoval si tvář do dlaní. Slyšel jak si Aomine sedl na schody.

"Každé ráno, když snídám, mám naproti na stole tvou fotku a představuju ji, že místo ní jsi tam ty. S tím tvým rozkošným rozespalým výrazem a s těmi skvělými vlasy. Představuju si jak se pošťuchujeme a říkáme si dvojsmysly, po kterých skončíme ještě v posteli a pak nestíháme do škol." řekl Aomine s lehkým úsměvem. "Chybíš mi, Kise. Chtěl bych tě zpět." řekl.

"Né, vždy člověk dostane to co chce." ozvalo se z domu.

"Já vím. Jen bych si přál mít v srdci ten pocit, že jsem si to aspoň mezi náma vyříkal."řekl.

Zámek cvakl a dveře se tiše pootevřely. Ohlédl se, ale nikdo tam nestál. Vstal a vešel dovnitř. Zavřel za sebou a zmířil do obývaku. Viděl ho jak odkládá hůl a sedá si. Nohu si položil na stolek a ve tváři se mu rozlil úsměv plný úlevy.

"Bolí to?" zeptal se Aomine a sedl si na pohovku. Kousek od něj.

"Jako čert." řekl a zadíval se na své koleno.

"Nechtěl jsem. Omlouvám se. Za vše." šeptl Aomine a díval se do jeho tváře. Kise se pousmál.

"Myslíš, že obyčejné promiň to spraví?" řekl Kise s úsměv, aniž by mu pohlédl do tváře.

"Ne, nespraví." šeptl.

Najednou se rozezvonil telefon na stole. Kise se pro něj natáhl a hovor přijal. "Hai, Kasamatsu?" řekl Kise. "Ne, dík. Večer to tu zvládnu. Jasné. Nemusíš se strachovat. Jo, stav se zítra pro mě. Arigato. Oyasumi!" Kise zaklapl telefon a položil si ho na stehno.

"Nemám ho rád." zavrčel Aomine a pohledem hypnotizoval telefon.

"Nikdy jsi ho neměl rád." řekl Kise, zaklonil hlavu a opřel si ji o křeslo. "Vždy jsi na něj žárlil." pousmál se Kise.

"A pořád žárlím." šeptl. Kise otevřel oči a zíral na strop.

"Proč? Vždyť už nemáš důvod. Teda pokud nepokukuje po tom tvém objevu." pokrčil nezaujatě rameny.

"Po jakém objevu?" zeptal se Aomine.

"Ten hnědovlasej týpek." řekl bezmyšlenkovitě, jakoby mu to bylo jedno. Avšak uvnitř mu to požíralo srdce. Ale chtěl být před ním silný. Ukázat mu, že on už je minulost.

"Myslíš Toma." řekl Aomine.

"Pokud se tak jmenuje." broukl a zívl si.

"On.... Nic jsem s ním neměl." zašeptal Aomine.

"Hm..." zamručel Kise.

"Vždy, když k něčemu mělo dojít, tak jsem se na něco vymluvil. Bolí mě břicho. Dneska to nejde, promiň a tak podobně." řekl Aomine a Kise nepatrně zpozorněl.

"Proč?" zeptal s a zvedl hlavu. Podíval se na něj.

"Protože jsem si vždy představil jen tebe. Protože jsem tě nemohl a stále tě nemůžu přestat milovat. Na tom hřišti, když jsi naprosto ignoroval mou pomoc, mi všechno došlo. Jakej já jsem debil, jak jsem ti ublížil a jak jsi za ty dva měsíce dospěl. Ještě jednou strašně se ti omlouvám a jestli chceš tak už tě nebudu otravovat. Je mi to moc líto. Kise-chan. Měj se fajn. Snad si najdeš někoho lepšího než jsem já." řekl smutně a odcházel.

*Řekni něco* křičel na sebe v duchu. Dveře se začaly otevírat.

"Aomine." houkl na něj.

"Jo?" přiběhl do obývaku.

"J-Já... " zasekl se Kise.

*Co jsem to chtěl. Co mám říct?*

"Co?" zeptal se netrpělivě.

"Já nevyjdu schody. Nepomohl bys mi do ložnice?" zeptal se Kise a hned zčervenal. Aomine si oddychl a usmál se.

"Rád." řekl roztomile a pomohl mu vstát. Kise mu jednu paži dal kolem krku a do druhé ruky si vzal hůl. S jeho pomocí skákal po schodech na jedné noze a sotva v polovině byl zadýchaný jak kdyby běžel maraton.

"Ukaž." řekl Aomine s tichým smíchem a vzal ho do náručí.

"Urveš se semnou." řekl Kise a objal ho i druhou rukou kolem krku.

"Kdepak." řekl modrovlásek a pohladil ho po zádech. Kise se pousmál a nos zabořil do jeho krku a vdechoval jeho vůni. "Vidíš neurval jsem se." roztáhl paže když světlovláska položil na postel.

"Vidím. Děkuju, Ao-chan." řekl Kise a sedl si na kraj postele.

"Kise... Můžu ti ještě s něčím pomoct?" zeptal se Aomine, který se bál, že už ho nebude potřebovat. Kise byl ticho. Po chvíli si povzdychl.

"Zůstaň semnou. Tady, teď, navždy." zašeptal. Aomine spadl na kolena a objal ho kolem pasu.

"Děkuju. Děkuju strašně moc, lásko." šeptal do jeho boku a z očí mu tekly slzy. Kise ho chytl za tváře a zvedl jeho pohled k sobě. Nahl se k jeho rtům a přitiskl se na ně svými. "Kise.." zašeptal Aomine do jeho úst a položil ho na záda. "Jestli mi to dovolíš obsloužím tě." pousmál se Aomine a lehce ho kousl do ušního lalůčku.

"A ty se ptáš?" zeptal se Kise a rty se přitiskl k jeho ústům. Vjel do nich jazykem a začal prozkoumávat zakoutí, která znal již na zpaměť. Aomine mu rozepl košili a sám si přetáhl triko přes hlavu. Vzal mezi prsty jeho bradavku a začal ji žmoulat. Vzdychl mu do úst. Jedině Aomine věděl jak na něj.

Kise nahmatal přesku jeho pásku a hbitě ji rozepl. Aomina mezitím zbavil Kiseho tepláků, které opatrně přetáhl přes jeho ovázané koleno. Rty se lehce dotkl jeho kolene a vrátil se k jeho rtům. Kise se mu snažil stáhnout kalhoty ale nešlo mu to moc dobře.

"Prosím tě, ukaž." zasmál se Aomine a stáhl si je i s boxerkama. Kise se hned kousl do rtu. "Neprokousni si ho. To ti udělám až já. Možná." zašeptal Aomine a překryl jeho rty svými. Stáhl jeho trenky až na zem a pomohl se vyšplhat výš na postel. Kise se opřel zády o polštáře. Aomine chytl jeho penis do dlaně a pomalu ho třel.

"Aomine." vzdychl Kise a zaklonil hlavu. Modrovlasý se usmál a sehl se k jeho rozkroku. Lehce políbil hlavičku jeho pohlaví a následně po celé jeho délce přejel jazykem. "Aomine!" prohl se Kise. Aomine kmital jazykem pod hlavičkou jeho penisu a sám se snažil udržet své vzrušení na uzdě. "Ao-chan." vdychl Kise a prohl se. Aomine se napřimíl nad jeho rozkrokem a pomalu na něj dosedal. "Pane.....-bože." vzdychl Kise a zaklonil hlavu. Modrovlasý muž se nad ním sehl a vpil se do jeho rtů zatímco na něj dosedl uplně.

"Už se ti tak moc nedivím co se ti líbí na tom mít mě v sobě." zašeptal do jeho úst a jazykem sklouzl na jeho krk, kde začal lehce olizovat, oždibovat a kousat jeho citlivou kůži. Mezitím začal pomalu přirážet.

"Vážně? Tak v čem si myslíš že to je?" zeptal se blonďáček a chytl chloubu druhého muže do ruky.

"Ten pocit. Jako bych si tě sám značkoval. Jako bych vytyčoval své teritorium. Bože, to je skvělý." vzdychl a prohl se.

"Ao...mine." vzdychl hlasitěji Kise když jeho milenec zrychlil. Ucítil jak mu něco horkého stéká po prstech a dopadá na hruď ve stejnou chvíli jako on sám vytrskyl do druhého muže. Aomine se znaveně položil na jeho hruď a blonďáček ho objal kolem ramen.

Líbl ho do vlasů se slovy: "Miluji tě, šmoulo."

"Pche, prej šmoula." odfrkl si Aomine avšak úsměvu nezabránil. Nahl se nad něj. "Já tebe taky." řekl a políbil ho. Vstal a odešel do koupelny. Kise shodil nohy z postele na zem a už se chystal vstávat. "Kampak, mladej pane. Jen pěkně seďte. Jak jsem řekl dneska obsloužím já vás." ozvalo se ze dveří koupelny.

Kise zvedl pohled na nahého muže a na rtech mu vyrašil něžný úsměv.

"Podej mi prosím ten polštář z toho křesla." řekla a lehl si zpátky. Aomine mu ho podal a hned mu mokrým ručníkem obetřel břicho, hrudník a ruce od jeho spermatu. Hned na to zase odešel. Kise si zraněné koleno podložil polštářem a bolest se zmírnila. Načechral si polštář a lehl si. Aomine si vedle něj sedl a pohled upíral na jeho nohu.

"Co je?" broukl světlovlasý. Aomine se zamračil. "Frajere jestli mi to nepovíš ta...."

"Strašně mě to mrzí." zašeptal Aomine. Kise na něj zaraženě koukal a pak se pousmál.

"Pojď sem." natáhl k němu ruce a stáhl si ho ke svému boku. "Dneska budu asi já tvůj polštář. A z toho si nic nedělej starosti. Už delší dobu jsem měl s kolenem problém. Dalo se to jen očekávat." řekl.

"Ale tys chtěl vyhrát a kdybych já nebyl takový hajzl tak bys to i dokázal." zašeptal Aomine.

"Přestaň. Stejně měl tohle být můj poslední zápas." pronesl tiše.

"Co?" podíval se na něj.

"Chci s basketem skončit. No né uplně skončit ale chci přestat hrát turnaje." řekl jakoby nic.

"Já s tebou nechci přestat hrát." zašeptal Aomine. "Víš, jak se na to vždy těším?" houkl.

"Neboj, kdykoliv si zahrajeme, jenom ne veřejně. Stejně to není ani pořádně jisté." zasmál se.

"Baka." bouchl ho Aomine lehce do břicha. Věnovali si ještě pár polibků, doteků až nakonec usli. Ráno se Kise vzbudil sám, řádně přikrýt s polštářem pod nohou tak jak si ho dal včera.

"Aomine." šeptl s úsměvem, oblékl si tepláky, které měl pod polštářem a o francouzské holi se vydal dolů do kuchyně. Na schodišti se chytl zábradlí a pomalu a co nejtiššeji seskakoval dolů. Vešel do kuchyně a uviděl modrovlasého jak tam kuchtí snídani. Potichu odsunul židli a sedl si.

"A já ti chtěl donést snídani do postele." řekl Aomine.

"Ty sis mě všiml." zkonstatoval Kise. Aomine se na něj otočil a věnoval mu roztomilý drzý úsměv. Sehl se k němu a políbl ho na rty.

"Ohayo." šeptli oba.

"Za chvíli půjdem do školy, frajere, tak se mazej převlíct." řekl.

"A co ty?" zeptal se ho Kise a vstával.

"Já tu věci mám." řekl a kývl na velkou tašku.

"Víš o tom, že já stejně nevyjdu schody?" řekl blonďák.

"Jako fakt? Já si včera myslel žes to řekl jen abych neodešel." povytáhl obočí.

"To taky." zazubil se Kise a vydal se ke schodům. Aomine ho doběhl a vzal do náručí.

"Na dnešek si napíšem omluvenky." řekl a zamířil s ním do jeho ložnice.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 greysanatomy09 greysanatomy09 | Web | 18. října 2013 v 13:53 | Reagovat

Jsem v soutěži o nejoblíbenější celebritu s Ericem Danem tak pls hlasujte jsem ve finále!!!
http://best-actors-actresses.blog.cz/1310/souteze-6-kolo-sonc#pridat-komentar
promiň za reklamu

2 sayuri-hemca sayuri-hemca | E-mail | 17. ledna 2014 v 21:15 | Reagovat

Ja to miluji uplne dokonale :3 awwww kise a aomine zboznuji je krasna povidka necht zije Kuroko no Basket :3

3 X <3 X X <3 X | E-mail | Web | 17. dubna 2016 v 0:50 | Reagovat

^^ suprový, sice tyhle dva neshipuju (*heštek* kisekasa~) :3 ale tohle se prostě povedlo :D škoda, žes na to knb nepsala víc~ :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama