Forbidden Fruit

18. května 2013 v 11:37 | Loser Kamijou |  One-shots

Pairing: Ciel Phantomhive/Grell Suttclif (Kuroshitsuji)
Age: 15+
Story line: Ciel a Grell se nějakou dobu neviděli. Jak se to bude vyvíjet?
Author: Looser Kamijou
Beta-reader: Izaya-kun

Děťátka kuřátka napadl vás někdy pár Grell a Ciel z Kuroshitsuji? :D Já už nad tím dloubala pořádně dlouho a snad se z toho vyvine pořádná povídka ^^ doufám že se bude líbit ^^

"Prásk!"

"Co blbneš Sebastiane jsi normální?"

Zasyčel Ciel, který si zrovna užíval výhledna zahradu. Zrovna pršelo, ale mu to nevadilo líbily se mu ornamenty, které vytvářeli kapky deště stékající po okně.Navíc dumal nad svými vzpomínkami na člověka, kterého velmi dlouho miloval. Jmenoval se Grell Sutclif, nejvíc Ciel zbožňoval jeho uhrančivé oči a miloval jeho smysl pro humor.Ale nedávno Grell odešel, prej na služební cestu aspoň tohle Cielovi pořád vtloukal do hlavy.Nedokázal se smířit se skutečností že jeho červenovlasá smrtka zdrhla.

"Velice se omlouvám pane, ale právě přišlo oznámení, že jste od nějaké české společnosti Baumax vyhrál zájezd do Francie"

"Co to tu plácáš za hlouposti Sebastiane? Ty jsibyl zase dlouho na slunci viď?"

"Obávám se, že ne pane zde je důkaz toho, že si z vás neutahuju."

Sebastian napřáhl ruku tak rychle,že měl Ciel strach aby se tu jeho hlava neválela po zemi.Sebastian kupodivu nekecal.

"Hmm zní to docela zajímavě tak zbal mi saky paky a jedem"

Sebastian jenom souhlasně kývnul a dřív než se stihl Ciel dobelhat před panství, už tam stál Sebastian s 10 kufry narvaných k prasknutí s nachystaným cestovním kočárem.

"Můžeme vyrazit mladý pane?"

Uklonil se Sebastian a Ciel na něj stále zíra s otevřenými ústy. I když věděl, že je Sebastian démon pořád ho nepřestával překvapovat novými věcmi.Cesta byla klidná bez sebemenších problémů, takže si Ciel lehl na měkučké sedačky v kočáře a nechal se uspávat rytmusem kapek padající na střechu kočáru. (Mě osobně by to spíš deptalo ale co už Ciel je Ciel :D)
Vzbudil se pozdě protože už se stmývalo a při pohledu z okna zjistil, že už dlouhou dobu ani neprší.

"Sebastiane jak dlouho ještě pojedeme?" Zeptal se Ciel otráveně.

"Ještě tuhle noc zítra už budeme před hranicemi Francie." Řekl Sebastian tak konejšivým tónem, že Ciel znovu bez problémů upadl do říše snů.Zdálo se mu jako by spal celou věčnost, ale probudilse celkem časně ráno apřed očima se mu rýsovala Eifellova věž.

"Taková nádhera" Pomyslel si zájezd měl být na dva měsíce takže Ciel už plánoval co tu všchno hodlá podniknout .Pořád doufal, že po cestě potká Grella nikdy nepřestal doufat, vždy si hloubi duše přál aby jej mohl pohladit po jeho hebkých vlasech a vidět jeho hřejivý úsměv.Tak strašněmu chybělo když hladil jeho pevné, horké a hladké tělo.

Při těhle vzpomínce zatnul zuby, a radši se díval ven už projížděli malbnou uličkou kterou lemovali vysoké javory byl to krásný pohled za nedlouho přijeli k domu, kde měl Ciel pobývat. Byla to obrovská villa měla asi 4 patra a byla krémově béžové barvy.

Jak Ciel doufal , tak uvnitř uviděl obrovský výhled do zahrady. Na zahradě byla perfektním stylem posekaná tráva a uprostřed stála majestátní fontána a v ní plavaly 3 žluté kachničky . Při pohledu na tuhle nemovitost Ciel nemohl pozastavit malý úšklebek, protože ho napadlo jak by ty kachničky asi chutnaly.Pak ho z dumání vyrušila potřeba se projít, nevěděl co to jeho mozek popadlo prostě se sebral a na Sebastianovu otázku: "Pane kam takhle spěcháte?"

Odpověděl jenom zavrčením: "Nestarej se zatím mi tu vybal a nějak se zabav."

Šel tak jistým krokem jakoby přesně věděl, kam má namířeno a přitom ani pořádně nevěděl jak vypadá záchod v jeho ville. Přidal na rychlosti už pomalu utíkal a pořád nevěděl kam ho cesta povede. Zatočil za nedalekým pekařstvým a málem si rozbil ten jeho ctěný ksichtík tím, že zakopl o psa. Lehce zavrávoral a už se smiřoval s tím, že se tam rozmázne jak přejetá žába, ale něčí pevná ruka jej chytla aby nespadl.Po chvilce otevřel své pevně zavřené oči a podíval se na svého zachránce.

"Cieli musíš dávat větší pozor, víš přece jak moc jsi křehký."

Ten hlas tn způsob jak na něj zachránce mluvil otočil se na záda a spatřil ho. Grela, který se na něj dívá s vytřeštěnýma, ale zároveň šťastnýma očima.

"C-Co tady děláš Grelle?" Zeptal se udiveně Ciel pořád nevěřící tomu, že ho Grell právě svírá v náruči.

"No zde jsem měl nějakou práci a dneska byl poslední den doslechl jsem se, že dneska jedeš do Paříže tak jsem tě šel hledat a ty mi skočíš rovnou do náruče." Zasmál se a přitom Ciela posedil na zem a sedl si na proti něj.

"Víš Grelle od té doby co jsi odešel jsem každý den doufal, že tě znovu uvidím, že tě znovu políbím, ale každou promarněnou minutu se mé naděje na to, že tě uvidím pořád zmenšovaly, a když přišel den kdy jsem se smířil že už tě neuvidím tak ti spadnu rovnou do náruče."

"Jsem šťastný, že tě konečně můžu políbit" Řekl Grell a jemně chytl Cielovu bradu do své dlaně a lehce ho políbil

Ciel se nezdráhal a polibky Grelovi objetoval přisunul se k němu blíž a oba se navzájem objali kolem pasu. Polibek byl už okořeněný vášní, která tam ještě scházela. Grellovi při líbání lehce z pravého ramena sklouzl kabát. Ciel se s ním nepáral a serval mu ho rovnou celý. Grell se jenom zasmál a začal cielovi svlékat jeho poněkud složitě se vyslíkající oděv. Ciel jelikož byl zvyklý takovéhle věci nosit to zvládl levou zadní a už pře Grellem seděl jak ho pán bůh stvořil.

"Máš o furt stejnýho Zlato." Zasmál se Grell a Ciel se na něj vřažedně podíval, ale tahle záležitost ho moc netrápila. Za chvilku už seděli oba nazí na zemi. Grell se jenom ujistil pohledem do hlubokých Cielových očí jestli to chce opravdu udělat. Jeho oči vířili nedočkavostí,láskou a nadržeností. Poznal to i tím, že se ani nenadál a už na něj vystrkoval svůj bílej zadek.

Tiše se zachechtal a opatrně vstoupil do Ciela. Ten se jenom zavrtěl lehkou bolestí, ale potom slastně vydechl. Potom už Grell věděl, že může pokračovat, chytnul si tedy Cielovi boky a tím směřoval pohyby jeho zdadku. Ciel vzrušením zarýval nehty do země a tiše sténal.Grell začal Ciela jemně hladi všude po těle, ale pak se přestěhoval zpátky k jeho bokům a zrychlil tempo.

Oba dva už skučeli docela na hlas , ale ne tak moc aby je někdo slyšel. Ciel už cítil, jak se jeho svaly stahují do předcházejícího orgasmu a začal zadkem narážet proti Grellovýmu pořádnýmu přirození. Už se blížilo vyvrcholení obou taže už řvali na celou Paříž tak nahlas že lidé s oken vykukovali, ale naštěstí byli tak dobře schovaní, že je nikdo neviděl.Potom to přišlo Cielovi se setmělo před očima a viděl obroský ohňostroj barev vybuchující do té tmy, a cítil jak jej zaplňuje hřejivá tekutina.

"Cieli je to trapné takhle tě po dlouhé době uvítat, ale ode dneška už budemenavždy spolu." Usmál se Grell na Ciela a začal se oblékat.

Půl hodiny tam taškařil a čekal, než se milostivý mladý pán uráčí obléct. Dolů to z něj šlo jako pomásle ale teď když si to měl oblíct nic, ale nakonec po dlouhém boji se oblékl a chytl Grella za ruku a šli poznávat taje Paříže "Města milenců" společně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama